Moje prababička mluvila německy

Text: Michal Hořejší Maminka mojí babičky se narodila na samém počátku 20. století. Od svých čtyř let žila v Českých Budějovicích, kde zůstala až do své smrti v roce 1984. Má paměť na ni je pouze zprostředkovaná vyprávěními, fotografiemi a různými osobními věcmi, jimž vévodí několik vskutku sugestivních kardiostimulátorů. Součástí obrazu, který jsem si o své prababičce Marii Malíkové utvořil, je také vyprávění o tom, jak si ještě v 60. a 70. letech minulého století se svými spolužačkami, s nimiž se pravidelně scházela na […]

Continue Reading

M&H #45 Cesty

Cesty jsou podmínkou prostoru Cesty nejsou jen prosté spojnice. Nejsou to prosté trajektorie propojující různá místa na mapě. Cesty nejsou jen trasy. Cesty jsou také prvky systému tvořícího síť. Síť coby strukturovaný princip uspořádání prostoru. Cesta je nevyhnutelný projev interakce mezi společenstvím a prostředím. Přemisťování je základním projevem žití a setrvávání není ničím jiným než vyčkáváním. A právě cesta je proto motivem, jehož prostřednictvím lze dobře popsat povahu jakéhokoli místa, nasvítit je z více bodů zároveň. Smysl tohoto čísla Milk […]

Continue Reading

Doprava musí stát na straně slabších. Jen tak může fungovat.

Text: Michal HořejšíIlustrace: Jindřich Janíček Kdybych byl takzvaně nekorektní, to znamená, že bych se nyní vyjádřil čistě emotivně, bez ohledu na kontext i na druhé, musel bych prohlásit, že dálnice nesnáším a auta nemám rád. Proč to tak cítím? Především proto, že diskuse o nich reprezentuje to nejhorší, co se ve veřejném prostoru odehrává. V souvislosti s budováním dálnic a s rozvojem automobilové dopravy se totiž pořád dokola mluví výhradně o efektivitě, rychlosti či vyspělosti. Celá diskuse je zarámována natolik […]

Continue Reading

Světská duše aneb celé to cestování je vlastně o tom být pořád tady

Text: Michal HořejšíIlustrace: Jindřich Janíček Světský, podle Příručního slovníku jazyka českého jdoucí světem, potulný, kočovný. Tedy takový, který nemá stálý domov, který zkrátka žije ve „světě“, je stále na cestě. Světský je snad opakem domácího, usedlého. Je to ten, který žije vně. Lze však dnes vůbec být vně? Co znamená být na cestě dnes? Co je to cesta pro světské? O tom jsem se přišel poučit na českobudějovickou náplavku pod Dlouhým mostem, kam s příchodem jara dorazily i kolotoče. A […]

Continue Reading

Kopie kopie

Opakování je prý matkou moudrosti. Ano. Ovšem stejně jako i třeba otcem myšlenky. Rozumějte mi: že je opakování matkou moudrosti „prý“, plyne právě z dlouhodobého opakování této věty, fráze. Opakováním je zajištěno nejen to, že se kdysi nahodilé vyjádření stane tvrzením, ale především to, že se spolu vůbec můžeme dorozumět prostřednictvím jazyka. Vždyť jazyk, tedy systém par excellence, je na opakování postaven. Opakování je principem gramatiky. Aby se z různých dílčích zvuků – hlásek – mohlo stát slovo, musíme precizně […]

Continue Reading

Město nové eroze

Po letech jsem se přestěhoval zpět do Budějovic, k Mlýnské stoce, pod kaštany a javory. Na podzim. A už zas, tak jako v dětství, pozoruju, jak jejich listí pokrývá chodníky i auta. Listí není sníh, je to hmota, energie. Neodteče, ale nahromadí se, zetlí, vytvoří humus, předpoklad pro růst, expanzi. Opad proto nelze považovat jen za nutnou podmínku zimního odpočinku, ale také za aktivní strategii, jejímž prostřednictvím příroda neustále pokouší prostor, který si pro sebe uzurpoval člověk. Na podzim zkrátka vysvítá, […]

Continue Reading