Editoriál: „Němci“

Nazvat číslo našeho časopisu pouze „Němci“ od nás není úplně korektní. Historie nás totiž dobře učí, že nesmírnou rozvětvenost minulosti nelze zhustit do jednoznačných pojmenování. O „německojazyčných“ obyvatelích Českých Budějovic (a jejich vztazích s těmi „českojazyčnými“) by tak nejenže jinak referoval středověkář, znalkyně pobělohorského novověku anebo badatelka zaměřená na poslední dekády existence Rakouska-Uherska, či na meziválečné Československo, kdy se národní identity formovaly do podob, jež jsou přinejmenším blízké naší dnešní představě o národech. Jinak než my dnes je ovšem nahlíželi […]

Continue Reading

M&H #45 Cesty

Cesty jsou podmínkou prostoru Cesty nejsou jen prosté spojnice. Nejsou to prosté trajektorie propojující různá místa na mapě. Cesty nejsou jen trasy. Cesty jsou také prvky systému tvořícího síť. Síť coby strukturovaný princip uspořádání prostoru. Cesta je nevyhnutelný projev interakce mezi společenstvím a prostředím. Přemisťování je základním projevem žití a setrvávání není ničím jiným než vyčkáváním. A právě cesta je proto motivem, jehož prostřednictvím lze dobře popsat povahu jakéhokoli místa, nasvítit je z více bodů zároveň. Smysl tohoto čísla Milk […]

Continue Reading

M&H #44 Opakování, série, repetice  

Moje jediný přání je opakování,“ pějí v refrénu známé písně Tata Bojs. Chytlavý popěvek se zdá být nekomplikovanou úsměvností, jenže jak u Tatáčů bývá zvykem, za humorem jejich textů se skrývá ještě přemýšlivější rovina. A tak lze zmiňovanou píseň vnímat i jako popkulturně odlehčené rozjímání nad fenoménem času, v jehož rámci je vůbec něco jako opakování možné. Opakování, série či repetice, kterým se věnuje první Milk & Honey roku 2022, můžeme považovat za záchytné body našich životů, jež nám dodávají […]

Continue Reading

M&H #43 Čí je to město?

O urbánním polyteismu. Čí je to město? Musíme odpovědět hned? A nebo nechat tu otázku trochu déle působit, jestli se třeba po nějaké době nezačne vytvářet náznaky odpovědí nových, možná dokonce překvapivých? Slyšíte z té otázky takové to „komu patří“? Stejně jako když se ptáme „čí je to Lego? Čí je to auto? Čí je ten rohlík?“. Záleží na situaci, ale takhle se ptáme, když nás zajímá vlastnictví nebo odpovědnost. Komu tedy patří město? Města prý vznikla kvůli zvýšení životní […]

Continue Reading

M&H #42 Žízeň

Žízeň. Zažili jsme ji všichni, skeptické předpovědi pro příští desetiletí naznačují, že se s ní nerozloučíme, spíše naopak. Proč se o ní tedy nepobavit, byť letmo a za poněkud méně děsivých okolností? V tomto čísle se pokoušíme žízeň představit jako něco, co k životu patří, a to i v souvislosti s pitím alkoholu, nebo dokonce v souvislosti s přehledem znepokojivých zpráv ze starého denního tisku. Právě proto ovšem negativa vyrovnáváme nemalou mírou nadsázky a nadhledu. Zatím to totiž pořád ještě […]

Continue Reading

M&H #40 Jaro

Znovu se ocitám v krajině za městem, uprostřed slunce a bezmeznosti. Je konec února, ale cosi tu narůstá a bují, cosi visí ve vzduchu. Světem procházejí vlny hmatatelného neklidu, země se chvěje v napjatém očekávání, doutná. Z pole na pole přelétají divoké husy. Vyplašený zajíc se zastavuje v úprku a zaraženě sleduje, co se bude dít. Na pastvině v dálce odpočívají koně, černí a skuteční. Nechci, aby mi unikla jediná vteřina, jediná strofa, jediný takt. Jsem tu, abych byl součástí; […]

Continue Reading

M&H #39 Děti

Když se nám počátkem prosince scházely texty do čísla, které právě držíte v rukou, vzpomněl jsem si po letech na útlou, ale o to krásnější knížku americké přírodovědkyně Rachel Carson The Sense of Wonder. V ní autorka popisuje řadu společných zážitků se svým tehdy tříletým synovcem Rogerem při prozkoumávání přírodních poměrů na pobřeží státu Maine; pozorování noční oblohy a bouřkových mraků, pátrání po vzácných rostlinách či naslouchání hlasům ptáků a hmyzu. V oficiálních anotacích ke knize se dočteme, že vypráví […]

Continue Reading