Jazykový kutloch: Mějte hezký den! Odoláte? Ne, tak si zabruste!

Text: Štěpán BalíkFoto: Lenka Pužmanová Purismus nebyl výsadou pouze architektury. Rovněž jazykovědci, literáti, novináři či herci v minulosti dbali o čistotu slovní zásoby, správnou výslovnost či náležité skloňování. Není to také záležitost pouze poslední třetiny 19. století, kdy bylo vydáno velké množství tzv. brusů, podle nichž se jejich zastánci nazývali brusiči. Brus se latinsky řekne lima a například již v době barokní takové příručky také vycházely. Známé jsou i puristické výtky Husovy, který nabádal, že se má ve výslovnosti rozlišovat mezi i a […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Slovo o slově

Autor: Štěpán Balík Foto: Rukopis Písně ostrovské Slovo do světa stvořeniev božství schováno,jež pro Evino shřěšeniena svět posláno. Dievcě dřieve porozeniejest zvěstováno,z Davidova pokoleniebožsky vzchováno. Ot něhože naše krščeniejmenem nazváno,pro drahé naše spasenieŽidóm prodáno. I pro naše vykúpeniena smirt prodáno,jehož nám slavné vzkřiešenievesele dáno. V Písni ostrovské z konce 13. století, která se podle prvního verše nazývá rovněž Slovo do světa stvořenie, je fascinujícím způsobem do čtyř čtyřverší shrnut Starý, a především Nový zákon, resp. jejich velmi reprezentativní části. Obdivuhodná zkratka Písma v první strofě […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Budweiser, wie hast du dich?

Text: Štěpán BalíkKoláž:Veronika Krabatschová a Kristýna Appel V Encyklopedii Českých Budějovic se nacházejí tři hesla pod názvem Budweiser. Jak uvádí jejich autor Robert Sak, liší se významem. Nejprostší je německé označení pro českobudějovické pivo. Druhé Budweiser znamená obyvatele Českých Budějovic, tedy spisovně Budějovičana, resp. místně Budějčáka. Třetí význam je složitější. Podle Saka se jedná o „specifické pojmenování obyvatele Českých Budějovic z 19. století, jehož vlastenecké smýšlení se více než příslušností k etnickému, národnímu či jazykovému společenství vymezovalo vztahem k městu“ (srov. rozhovor na str. XY). Sak zdůrazňuje, […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Kreatura kreativity

Latinské kořeny kreativity jsou zcela zřejmé. Východiskem české kreace je latinské creatio odvozené od slovesa creare. Možná o něco méně jasná je však na první pohled souvislost slov příbuzných jako kreativní a kreativita s výrazem v názvu sloupku – s kreaturou. Českými ekvivalenty jsou zde tvořivý, tvořivost a samozřejmě i stvůra. Etymologicky výše uvedené formy souvisejí rovněž s podstatnými jmény tvoření, tvor, tvar, tvář. Použije-li někdo označení jednotlivce kreativec, významově odpovídající plně domácí výraz bude příslušný kreativec hledat jen těžko: tvůrce?, tvořil?, tvořivec? Je […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: In puncto Puňťa

Ten, kdo mě trochu zná, ví, že mým věrným přítelem je má žena Ania a pak ještě fenka Łatka. Je sice Jihočeška z útulku z Tábora, ale žena jí vybrala polské jméno. Jednak zřejmě proto, aby jí připomínala její domovinu, a jednak proto, že čeština pro fenky s flekem na hlavě pojmenování zatím nevymyslela. Čeština je zde prostě v pasti. Ať už Flíček, nebo Puňťa, jsou to prostě jména klučičí. Nezbylo než nakoupit od Poláků a neustále vysvětlovat a učit Čechy polské obouretné ł […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Sudety – pohraničí – příhraničí

O Sudetech jsem již psal v šumavském čísle Milk & Honey (č. 37, s. 28–29) v souvislosti s nevědomky používanou nacistickou ideologií (Sudetenland), která účelově pojmenovala tento jen drobně přerušovaný německý prstenec okolo vnitřní jazykově české oblasti. Původní keltský výraz však označoval pouze Krušné hory a později, tak je to v polštině, jen pruh pohoří od Krušných hor po Jeseníky. O tom, že dnes se tento pojem používá zcela neutrálně, i přesto, že byl po roce 1945 oficiálně zakázaný, svědčí mj. i věta z židovského […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Jihočeská jazyková identita v řeči dětí Nebudějčáků

Na řeči našich dětí je pozoruhodné sledovat nejen jejich smysl pro systematičnost jazyka, ale také to, jakým způsobem mateřštinu či mateřštiny osvojují. V naší dvojjazyčné domácnosti je běžný divoký mix češtiny a polštiny. Děti navíc strženi „falešnými jazykovými přáteli“ vytvářejí věty typu ten dílek lega je pro mě vážný (pol. ważny = důležitý). Někdo vtipně poznamenal, že se nám s ženou daří vyrábět Slezany, ale pochybuji, že by se tam se svojí česko-polskou hatmatilkou naše děti vůbec domluvily. Snad se […]

Continue Reading