Jazykový kutloch: Kreatura kreativity

Latinské kořeny kreativity jsou zcela zřejmé. Východiskem české kreace je latinské creatio odvozené od slovesa creare. Možná o něco méně jasná je však na první pohled souvislost slov příbuzných jako kreativní a kreativita s výrazem v názvu sloupku – s kreaturou. Českými ekvivalenty jsou zde tvořivý, tvořivost a samozřejmě i stvůra. Etymologicky výše uvedené formy souvisejí rovněž s podstatnými jmény tvoření, tvor, tvar, tvář. Použije-li někdo označení jednotlivce kreativec, významově odpovídající plně domácí výraz bude příslušný kreativec hledat jen těžko: tvůrce?, tvořil?, tvořivec? Je […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: In puncto Puňťa

Ten, kdo mě trochu zná, ví, že mým věrným přítelem je má žena Ania a pak ještě fenka Łatka. Je sice Jihočeška z útulku z Tábora, ale žena jí vybrala polské jméno. Jednak zřejmě proto, aby jí připomínala její domovinu, a jednak proto, že čeština pro fenky s flekem na hlavě pojmenování zatím nevymyslela. Čeština je zde prostě v pasti. Ať už Flíček, nebo Puňťa, jsou to prostě jména klučičí. Nezbylo než nakoupit od Poláků a neustále vysvětlovat a učit Čechy polské obouretné ł […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Sudety – pohraničí – příhraničí

O Sudetech jsem již psal v šumavském čísle Milk & Honey (č. 37, s. 28–29) v souvislosti s nevědomky používanou nacistickou ideologií (Sudetenland), která účelově pojmenovala tento jen drobně přerušovaný německý prstenec okolo vnitřní jazykově české oblasti. Původní keltský výraz však označoval pouze Krušné hory a později, tak je to v polštině, jen pruh pohoří od Krušných hor po Jeseníky. O tom, že dnes se tento pojem používá zcela neutrálně, i přesto, že byl po roce 1945 oficiálně zakázaný, svědčí mj. i věta z židovského […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Jihočeská jazyková identita v řeči dětí Nebudějčáků

Na řeči našich dětí je pozoruhodné sledovat nejen jejich smysl pro systematičnost jazyka, ale také to, jakým způsobem mateřštinu či mateřštiny osvojují. V naší dvojjazyčné domácnosti je běžný divoký mix češtiny a polštiny. Děti navíc strženi „falešnými jazykovými přáteli“ vytvářejí věty typu ten dílek lega je pro mě vážný (pol. ważny = důležitý). Někdo vtipně poznamenal, že se nám s ženou daří vyrábět Slezany, ale pochybuji, že by se tam se svojí česko-polskou hatmatilkou naše děti vůbec domluvily. Snad se […]

Continue Reading