Text: Jiří Ptáček Co s sebou vláčí druhý nejslavnější kámen v Českých Budějovicích? Stál tam ještě dřív, než přilehlé kopce dostaly jména. Tisíce let setrvával na místě a my se nemáme jak dozvědět, jestli mu za tu dobu někdo přikládal „význam“. Na počátku 70. let byl ale vybrán, aby se stal památníkem. Místo, kde ležel, se tehdy už nazývalo Sokolím hnízdem, nejbližší osada se jmenovala Údolí a okolním horám se říkalo Novohradské. Řeč je o balvanu, který tam z lesa […]
Chůze a její cesta
Z původně krátkých výletů po Čechách postupně prochodil část Evropy. Když jsem se před sedmi lety bavila s Karlem Řepou, zrovna plánoval pěší cestu přes Alpy k moři. Od té doby prošel Rakousko, Slovinsko i celý Island. S kamarádem Pepou Odradovcem dojel z Ázerbájdžánu na kole do Českých Budějovic nebo obešel hranice České republiky. Své cesty dokumentuje v sériích fotografií, které zachycující banální poetiku zásahu člověka do přírodní scenérie. Z fotografií pak vychází i ve svých malbách. Jeho cesta se tak stala nikdy nekončící. Přesto říká: „Cesta […]
Top 5 ČB: Umělecké realizace ve veřejném prostoru
Do podoby a vyznění městského veřejného prostoru mohou výrazně promluvit i umělecká díla, přičemž řada z nich plní pro místní komunitu také paměťovou funkci. V Budějcích máme především z poslední doby zkušenost s umísťováním nepovedených uměleckých realizací, které jsou spíš pro ostudu. Vybrali jsme proto ta zdejší díla, jež jsou možná poněkud nenápadná, ale jejich kvalita podle nás obohacuje veřejná místa o další rozměr. Nechte se pozvat na krátkou procházku budějickými ulicemi. Pamětní stéla Kolem pískovcové stély, jejímž autorem je významný symbolistní sochař František […]
Labutě bez rybníku
Kniha Panny a labutě je prvním průvodcem po umění, které v Českých Budějovicích vzniklo v době státního socialismu. Pomáhá nám přijmout ho jako součást našich dějin, ale zároveň opomíjí, čím bylo charakteristické. Hned zkraje 90. let vzaly za své pomníky, které minulý režim symbolizovaly nejzjevněji. V Českých Budějovicích se jednalo v první řadě o odstraněný pomník V. I. Lenina na dnešním Senovážném náměstí a pomník Klementa Gottwalda ze sídliště Šumava, v době svého vzniku příznačně nazvaném Vítězného února. Méně explicitní připomínky […]
Není člověk, kterého by se touha nedotýkala
Touha je komplikovaný a těžko postihnutelný fenomén. Aristoteles ve své Rétorice popisuje touhu jako orexis, jakési „natahování ruky po něčem“, a jako hlavní zdroj pohybu. Dá se však toto hnutí mysli vědecky popsat? O tom, co se v nás odehrává, když toužíme, a jakým způsobem se touha promítá do výtvarného umění, jsme hovořili s Ladislavem Kesnerem, jehož současné bádání se pohybuje na pomezí historie a teorie umění, kognitivní vědy a neurověd. V Milk & Honey č. 41/2021 vyšel rozhovor zkrácený, zde […]
Vitríny vesmíru
Vitríny vesmíru jsou projekt kolektivu Světadíl, který využívá potenciálu vitrín na kolektivním domu Perla, jež původně sloužily k vystavování filmových plakátů pro bývalé kino Vesmír. V projektu jsou využity 4 vitríny, které by měly sloužit jako galerijní prostor pro kolektivem oslovené umělce. Idea přetvoření vitrín ve výstavní prostor vznikla již před několika lety, kdy si vitríny pronajmul Martin Horák, který si nevyužitých prostor všiml a chtěl je oživit. V té době se však projekt nepodařilo plně realizovat. Impuls k současnému […]
Mateřství mě posílilo v laskavosti i ve schopnosti postavit se za to, čemu věřím
S malířkou Eliškou Fialovou o nástěnných malbách, ponoru do malby i životě umělkyně s malou dcerou. V uplynulých letech jste se spolu s Kateřinou Burgertovou zaměřily na umění v exteriéru. Co vás k tomu vedlo? Bezprahovost veřejného prostoru? Myslím, že pro obě bylo palčivou otázkou, co vlastně s malbou a obrazy. Kde je vystavovat, proč je tvořit a prodávat. Malba má úžasnou moc komunikovat, a používat ji ve veřejném prostoru, to nám připadalo jako skvělá cesta. Pamatuji si, jak jsme […]