Budweisers Had Little Interest in What ‘National Leaders’ Considered Important

”There are three nationalities in the Southern Bohemia, that is Germans, Czechs, and Budweisers.” This is how the German inhabitants of Šumava Mountains spoke about the residents of Budějovice even at the beginning of the 20th century. But who were these Budweisers? What would characterize them? In this exclusive interview for Milk&Honey, Jeremy King, an American historian who wrote a book on Budweisers, answers these and other questions concerning the Czech-German relationships in the 19th and 20th century. I assume […]

Continue Reading

České Budějovice – město cest

Vyobrazení nahoře: Slavobrána na Rudolfovské k uvítání císaře Františka I. v roce 1833. Dobře je tu vidět, jak byly císařské silnice opticky namířeny na výrazné dominanty – v prodloužené ose Rudolfovské se tyčí hlavní věž radnice. Text: Daniel Kovář České Budějovice jsou městem cest. Procházejí a procházely tudy nejen silnice, ale i železnice a říční trasy. Ty přinášejí zisk, usnadňují spojení se světem, ale na druhé straně město silně zatěžují. Situace má hluboké historické kořeny – Budějovičtí se snažili přitáhnout veškerou dopravu co […]

Continue Reading

Cesta bez návratu. Z Českých Budějovic transportem Akb a pak dále na východ.

Text: Štěpán BalíkFoto: Jindřich Čermák, archiv Š. Balíka Transport Akb v dubnu 1942 znamenal konec českobudějovických Židů. Vedle fyzické likvidace takřka devítiset sousedů totiž ve svém důsledku vyrval Židy z místní kolektivní paměti. Jejich vražda tak vlastně proběhla dvakrát. O nápravu usiluje například umisťování tzv. Kamenů zmizelých. V českobudějovické ulici U Tří lvů stojí vila dětského lékaře a spisovatele Emila Flussera. Nad portálem je umístěn reliéf s hrajícími si dětmi, před ním o poznání kratší dobu pět kamenů zmizelých, lidově zvaných štolprštajny. […]

Continue Reading

Šumperák jako dokument o jedné době

Rozhovor s Tomášem Pospěchem Termín „šumperák“ mladším čtenářům možná nic neřekne. Mezi 60. a 80. lety 20. století přitom tenhle typizovaný dům se šikmou střechou a podlouhlým balkonem s otvory po stranách bezohledně zaplavil česká a moravská maloměsta a vesnice a stal se zdrojem obdivu i zasloužené kritiky. Tomáš Pospěch nad fenoménem „domu typu V“ strávil šest let a podnikl detektivní pátrání po jeho prvopočátcích a jeho autorovi, navštívil desítky majitelů šumperáků po celé republice, nafotil přes šest set domů a ve […]

Continue Reading

To nejdůležitější z historie Českých Budějovic

V našem domě se občas samy od sebe zhasínají světla, zavírají dveře a ztrácejí propisovačky, což jsem dlouho připisoval faktu, že náš dům stojí na místě starého indiánského pohřebiště. Bylo to ovšem jenom podezření – a abych si ho potvrdil nebo vyvrátil, ponořil jsem se do studia historie našeho města. Zjistil jsem při něm, že historie je fascinující obor, který má krásné a ušlechtilé poslání: zaplnit skleněné vitríny polámanými věcmi s nesrozumitelnými popisky a vybírat za to vstupné. Samozřejmě, že to […]

Continue Reading

Labutě bez rybníku

Kniha Panny a labutě je prvním průvodcem po umění, které v Českých Budějovicích vzniklo v době státního socialismu. Pomáhá nám přijmout ho jako součást našich dějin, ale zároveň opomíjí, čím bylo charakteristické.  Hned zkraje 90. let vzaly za své pomníky, které minulý režim symbolizovaly nejzjevněji. V Českých Budějovicích se jednalo v první řadě o odstraněný pomník V. I. Lenina na dnešním Senovážném náměstí a pomník Klementa Gottwalda ze sídliště Šumava, v době svého vzniku příznačně nazvaném Vítězného února. Méně explicitní připomínky […]

Continue Reading

29+1

29 je počet Stolpersteinů v Českých Budějovicích. Díky jihočeské pobočce Paměti národa byly 20. 10. již potřetí položeny tzv. kameny zmizelých, což je jejich oficiální český název. Kovové dlažební kostky připomínají v chodníku oběti šoa a jejich poslední dobrovolné bydliště. Z více jak 900 lidí zavlečených z Českých Budějovic do terezínského ghetta a následně většinou do vyhlazovacích táborů na východě se vrátila jen hrstka. Židovskou obec se po válce už nepodařilo obnovit. Do roku 1970 existoval jen náboženský sbor. Výmluvně o zániku židovského společenství […]

Continue Reading