Nazvat číslo našeho časopisu pouze „Němci“ od nás není úplně korektní. Historie nás totiž dobře učí, že nesmírnou rozvětvenost minulosti nelze zhustit do jednoznačných pojmenování. O „německojazyčných“ obyvatelích Českých Budějovic (a jejich vztazích s těmi „českojazyčnými“) by tak nejenže jinak referoval středověkář, znalkyně pobělohorského novověku anebo badatelka zaměřená na poslední dekády existence Rakouska-Uherska, či na meziválečné Československo, kdy se národní identity formovaly do podob, jež jsou přinejmenším blízké naší dnešní představě o národech. Jinak než my dnes je ovšem nahlíželi […]
Top 5 ČB: „Německá“ architektura
Text: Jiří PtáčekFoto: Lenka Pužmanová Vybrat pětici „nejzajímavějších německých architektur“ v Českých Budějovicích znamená vybírat jak z budov, jež si nechali stavět místní němečtí obyvatelé a jimi zřizované organizace, tak i stavby od tvůrců, kteří sem přicházeli z rakouské části monarchie, zejména z trendy určující Vídně. Jedněch i druhých je v Budějovicích habaděj. Následující výběr se omezuje na výstavbu 19. a 20. století. Vězme však, že „německá“ ruka a mysl prostupují celým naším městem, od jeho založení po dalších šest […]
Přejmenujme Slavii!
Text: Jiří PtáčekFoto: Lenka Pužmanová, Wikimedia Commons Německý spolkový dům je zajímavým zrcadlem dějin. Na jednu stranu se rámcově drží účelů, pro které byl postaven. Konkrétní náplň se ale mění podle dobových požadavků. Poslední roky jsme strávili tím, že jsme řešili, co si od této budovy přejeme do budoucna. Otázkou je, jestli spolu s její zamýšlenou rekonstrukcí nemáme požadovat i přejmenování. Od zahájení provozu v roce 1871 až do konce 2. světové války sloužil kulturním, sdružovacím a politickým aktivitám budějovických […]
Dostat rozum v kině?
Kino Kotva bude mít nového provozovatele. Příštích sedm let jím bude Asociace jihočeských audiovizuálních tvůrců, která třetí sezónu spravuje Letní kino Háječek. Slibuje, že se v Kotvě konečně dočkáme i klubových filmových programů. Výběr nájemce jediného městského kina se neobešel bez několika dramatických zvratů. O většinu z nich se přitom postaral radní pro kulturu Juraj Thoma (HOPB), který ze své funkce průběžně tlumočil představu vedení města. Spolu se zveřejněním záměru kino nově pronajmout se nejprve v médiích chlubil úsporou, která […]
Padesát tři kilometrů a dvacet tři metrů pohyblivých významů
Text: Jiří Ptáček Co s sebou vláčí druhý nejslavnější kámen v Českých Budějovicích? Stál tam ještě dřív, než přilehlé kopce dostaly jména. Tisíce let setrvával na místě a my se nemáme jak dozvědět, jestli mu za tu dobu někdo přikládal „význam“. Na počátku 70. let byl ale vybrán, aby se stal památníkem. Místo, kde ležel, se tehdy už nazývalo Sokolím hnízdem, nejbližší osada se jmenovala Údolí a okolním horám se říkalo Novohradské. Řeč je o balvanu, který tam z lesa […]
M&H #43 Čí je to město?
O urbánním polyteismu. Čí je to město? Musíme odpovědět hned? A nebo nechat tu otázku trochu déle působit, jestli se třeba po nějaké době nezačne vytvářet náznaky odpovědí nových, možná dokonce překvapivých? Slyšíte z té otázky takové to „komu patří“? Stejně jako když se ptáme „čí je to Lego? Čí je to auto? Čí je ten rohlík?“. Záleží na situaci, ale takhle se ptáme, když nás zajímá vlastnictví nebo odpovědnost. Komu tedy patří město? Města prý vznikla kvůli zvýšení životní […]
Labutě bez rybníku
Kniha Panny a labutě je prvním průvodcem po umění, které v Českých Budějovicích vzniklo v době státního socialismu. Pomáhá nám přijmout ho jako součást našich dějin, ale zároveň opomíjí, čím bylo charakteristické. Hned zkraje 90. let vzaly za své pomníky, které minulý režim symbolizovaly nejzjevněji. V Českých Budějovicích se jednalo v první řadě o odstraněný pomník V. I. Lenina na dnešním Senovážném náměstí a pomník Klementa Gottwalda ze sídliště Šumava, v době svého vzniku příznačně nazvaném Vítězného února. Méně explicitní připomínky […]