esej – Milk & Honey

#44 Opakování, série, repetice, esej, Michal Hořejší

Kopie kopie

25. března 2022 Žádné komentáře

Opakování je prý matkou moudrosti. Ano. Ovšem stejně jako i třeba otcem myšlenky. Rozumějte mi: že je opakování matkou moudrosti „prý“, plyne právě z dlouhodobého opakování této věty, fráze. Opakováním je zajištěno nejen to, že se kdysi nahodilé vyjádření stane tvrzením, ale především to, že se spolu vůbec můžeme dorozumět prostřednictvím jazyka. Vždyť jazyk, tedy systém par excellence, je na opakování postaven. Opakování je principem gramatiky. Aby se z různých dílčích zvuků – hlásek – mohlo stát slovo, musíme precizně […]

#44 Opakování, série, repetice, esej, Sebastian Vošvrda

Déjà vu a jeho transcendentní patos

25. března 2022 Žádné komentáře

Prolog Sedím v jedné kavárně kdesi v České Lípě a přemýšlím nad tím, že je má mysl neustále zaměstnávána podobnými jevy a znaky. Často se mi stává, že když se nacházím na novém místě, tak zpozoruji něco, co můj mozek vyhodnotí jako „už někdy viděné“. Pokud přijmu fakt, že každá věc je svým způsobem obrazem, dostávám se do dilematu, jak si toto opětovné setkání interpretovat. Znovu a důkladněji se rozhlédnu kolem sebe. Tapety imitují zdivo, interiér je mírně potemnělý, ze […]

#44 Opakování, série, repetice, esej, Tom Czaban

Life on the Hamster Wheel

25. března 2022 Žádné komentáře

Over the past few years, morning routines have received a lot of coverage. Entire books have been written about how to ‘win the morning and win the day’. YouTubers have walked us through the productive habits they implement between opening their eyes and leaving the house. In the past I have jumped on this bandwagon, even to the point of waking up at 5am. That routine was called ‘miracle morning,’ the sequence of activities included: silence, affirmations, visualization, exercise, reading, […]

esej, Natalie Czaban

Imbolc – And Could We Live Without Winter?

23. března 2022 Žádné komentáře

On walking through the city on an unusually sunny day in late January, I lost count of the number of people sitting silently on benches with their faces turned towards the sun, drinking it in like bees do nectar. It was a simple, primeval, eternal human reaction which warmed my pagan heart. They are bang on time. The 1st February marks the pagan festival of Imbolc, the part of the wheel of the year which marks the very nascent beginnings […]

#43 Čí je to město?, České Budějovice, esej, Michal Hořejší, terén města, životní styl

Město nové eroze

2. února 2022 Žádné komentáře

Po letech jsem se přestěhoval zpět do Budějovic, k Mlýnské stoce, pod kaštany a javory. Na podzim. A už zas, tak jako v dětství, pozoruju, jak jejich listí pokrývá chodníky i auta. Listí není sníh, je to hmota, energie. Neodteče, ale nahromadí se, zetlí, vytvoří humus, předpoklad pro růst, expanzi. Opad proto nelze považovat jen za nutnou podmínku zimního odpočinku, ale také za aktivní strategii, jejímž prostřednictvím příroda neustále pokouší prostor, který si pro sebe uzurpoval člověk. Na podzim zkrátka vysvítá, […]

#43 Čí je to město?, Anna Beata Háblová, esej, terén města

Nemísta jako součást rozmanitého obrazu města

2. února 2022 Žádné komentáře

Město je jako zvíře. Je to organismus, který může žít spolu s našimi realizovanými sny, představami a plány. Město je tvořeno nejen strukturou domů a veřejným prostorem, ale především lidmi a jejich aktivitami. Město dokáže růst a rozvíjet se, umí ale i stárnout a odumírat. Jako město lze označit téměř cokoliv. Statut města má Rožmberk nad Vltavou v šumavském podhůří s necelými 400 obyvateli. Stejně tak je městem (nebo chcete-li konurbací čili souměstím) Tokio, jehož populace přesahuje 40 milionů obyvatel, urbánní struktura je […]

#43 Čí je to město?, environmentalismus, esej, Luděk Čertík, terén města

Nesuď město podle betonu

2. února 2022 Žádné komentáře

Otvírám okno a na balkon pod ním umisťuji stativ se stereofonním mikrofonem. Kabel od mikrofonu protáhnu vedlejší ventilačkou, zapojím konektory pro levý a pravý kanál, okno nehlučně zavřu a s rekordérem na klíně a sluchátky na uších se usadím na kraj rozestlané postele. Nepatrně zvýším citlivost u obou vstupů a stisknu tlačítko pro nahrávání. A pak už jen poslouchám se zavřenýma očima. Je pozdně zářijové úterý, nedlouho po rozbřesku. Co skrze sluchátka slyším, je vcelku běžná městská zvuková krajina. Z […]