Cesta bez návratu. Z Českých Budějovic transportem Akb a pak dále na východ.

Text: Štěpán BalíkFoto: Jindřich Čermák, archiv Š. Balíka Transport Akb v dubnu 1942 znamenal konec českobudějovických Židů. Vedle fyzické likvidace takřka devítiset sousedů totiž ve svém důsledku vyrval Židy z místní kolektivní paměti. Jejich vražda tak vlastně proběhla dvakrát. O nápravu usiluje například umisťování tzv. Kamenů zmizelých. V českobudějovické ulici U Tří lvů stojí vila dětského lékaře a spisovatele Emila Flussera. Nad portálem je umístěn reliéf s hrajícími si dětmi, před ním o poznání kratší dobu pět kamenů zmizelých, lidově zvaných štolprštajny. […]

Continue Reading

29+1

29 je počet Stolpersteinů v Českých Budějovicích. Díky jihočeské pobočce Paměti národa byly 20. 10. již potřetí položeny tzv. kameny zmizelých, což je jejich oficiální český název. Kovové dlažební kostky připomínají v chodníku oběti šoa a jejich poslední dobrovolné bydliště. Z více jak 900 lidí zavlečených z Českých Budějovic do terezínského ghetta a následně většinou do vyhlazovacích táborů na východě se vrátila jen hrstka. Židovskou obec se po válce už nepodařilo obnovit. Do roku 1970 existoval jen náboženský sbor. Výmluvně o zániku židovského společenství […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Kreatura kreativity

Latinské kořeny kreativity jsou zcela zřejmé. Východiskem české kreace je latinské creatio odvozené od slovesa creare. Možná o něco méně jasná je však na první pohled souvislost slov příbuzných jako kreativní a kreativita s výrazem v názvu sloupku – s kreaturou. Českými ekvivalenty jsou zde tvořivý, tvořivost a samozřejmě i stvůra. Etymologicky výše uvedené formy souvisejí rovněž s podstatnými jmény tvoření, tvor, tvar, tvář. Použije-li někdo označení jednotlivce kreativec, významově odpovídající plně domácí výraz bude příslušný kreativec hledat jen těžko: tvůrce?, tvořil?, tvořivec? Je […]

Continue Reading

RESET. Sebepoznávací hospodská reportáž ze šuplíku (cca 2008).

„Tak si ještě napište dvě esemesky a pak vás odpojíme,“ řekl suchým tónem ošetřující lékař. Ležel jsem na jednotce intenzivní péče; hadičky zabodaný do žil. S pocitem vzdoru, že se takhle přece nemůžu nechat zabít, jsem se již téměř v polovědomí probudil. Cítil jsem se jako neviňátko, co se zrovna narodilo. Neuvěřitelný pocit pozitivního prázdna. Nepopsanosti. Bylo mi skvěle! Začali jsme asi už ve dvě. Šli jsme s Przemkem dobrým směrem, do centra. Dostal jsem zas to neodbytné nutkání ukázat cizinci pamětihodnosti. Naštěstí […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: In puncto Puňťa

Ten, kdo mě trochu zná, ví, že mým věrným přítelem je má žena Ania a pak ještě fenka Łatka. Je sice Jihočeška z útulku z Tábora, ale žena jí vybrala polské jméno. Jednak zřejmě proto, aby jí připomínala její domovinu, a jednak proto, že čeština pro fenky s flekem na hlavě pojmenování zatím nevymyslela. Čeština je zde prostě v pasti. Ať už Flíček, nebo Puňťa, jsou to prostě jména klučičí. Nezbylo než nakoupit od Poláků a neustále vysvětlovat a učit Čechy polské obouretné ł […]

Continue Reading

Etymologie touhy

Touha – Túha – Tužba – Túžba – Pragnienie – Sehnsucht – Desire – Désir – Deseo – Desiderio – Desiderium – Desiderata – Desider – Desidera – Déžo „Nemá dceruška, nemá stání,/ k jezeru vždy ji cos pohání,/ k jezeru vždy ji cos nutí,/ nic doma, nic jí po chuti,“ dozvídá se čtenář předtím, než se za dívkou zavíří v hlubině v Erbenově Vodníkovi. Její emoční vypětí si dovolím čtenáři přiblížit podle Příručního slovníku českého jazyka jako „citové napětí vzniklé z […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Sudety – pohraničí – příhraničí

O Sudetech jsem již psal v šumavském čísle Milk & Honey (č. 37, s. 28–29) v souvislosti s nevědomky používanou nacistickou ideologií (Sudetenland), která účelově pojmenovala tento jen drobně přerušovaný německý prstenec okolo vnitřní jazykově české oblasti. Původní keltský výraz však označoval pouze Krušné hory a později, tak je to v polštině, jen pruh pohoří od Krušných hor po Jeseníky. O tom, že dnes se tento pojem používá zcela neutrálně, i přesto, že byl po roce 1945 oficiálně zakázaný, svědčí mj. i věta z židovského […]

Continue Reading