Jazykový kutloch: Budweiser, wie hast du dich?

Text: Štěpán BalíkKoláž:Veronika Krabatschová a Kristýna Appel V Encyklopedii Českých Budějovic se nacházejí tři hesla pod názvem Budweiser. Jak uvádí jejich autor Robert Sak, liší se významem. Nejprostší je německé označení pro českobudějovické pivo. Druhé Budweiser znamená obyvatele Českých Budějovic, tedy spisovně Budějovičana, resp. místně Budějčáka. Třetí význam je složitější. Podle Saka se jedná o „specifické pojmenování obyvatele Českých Budějovic z 19. století, jehož vlastenecké smýšlení se více než příslušností k etnickému, národnímu či jazykovému společenství vymezovalo vztahem k městu“ (srov. rozhovor na str. XY). Sak zdůrazňuje, […]

Continue Reading

Německé básně o Českých Budějovicích

Text: Štěpán Balíkfoto: Kohoutí kříž Web Kohoutikriz.org autorů Jana Mareše a Ivo Kareše z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích zahrnuje několik tisíc údajů o šumavských autorech píšících německy, jejich texty či ukázky z textů v překladech Jana Mareše do češtiny. (Básně jsou zde uvedeny rovněž v originále.) Na webu jsou k dispozici medailonky autorů, dobové fotografie a naskenované dokumenty. Stránky Kohoutího kříže byly oceněny např. ministrem kultury ČR. Jako připomínku toho, že Budějovice patřily v minulosti také německy mluvícím spoluobčanům, publikujeme dvě německé básně spjaté […]

Continue Reading

Cesta bez návratu. Z Českých Budějovic transportem Akb a pak dále na východ.

Text: Štěpán BalíkFoto: Jindřich Čermák, archiv Š. Balíka Transport Akb v dubnu 1942 znamenal konec českobudějovických Židů. Vedle fyzické likvidace takřka devítiset sousedů totiž ve svém důsledku vyrval Židy z místní kolektivní paměti. Jejich vražda tak vlastně proběhla dvakrát. O nápravu usiluje například umisťování tzv. Kamenů zmizelých. V českobudějovické ulici U Tří lvů stojí vila dětského lékaře a spisovatele Emila Flussera. Nad portálem je umístěn reliéf s hrajícími si dětmi, před ním o poznání kratší dobu pět kamenů zmizelých, lidově zvaných štolprštajny. […]

Continue Reading

29+1

29 je počet Stolpersteinů v Českých Budějovicích. Díky jihočeské pobočce Paměti národa byly 20. 10. již potřetí položeny tzv. kameny zmizelých, což je jejich oficiální český název. Kovové dlažební kostky připomínají v chodníku oběti šoa a jejich poslední dobrovolné bydliště. Z více jak 900 lidí zavlečených z Českých Budějovic do terezínského ghetta a následně většinou do vyhlazovacích táborů na východě se vrátila jen hrstka. Židovskou obec se po válce už nepodařilo obnovit. Do roku 1970 existoval jen náboženský sbor. Výmluvně o zániku židovského společenství […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: Kreatura kreativity

Latinské kořeny kreativity jsou zcela zřejmé. Východiskem české kreace je latinské creatio odvozené od slovesa creare. Možná o něco méně jasná je však na první pohled souvislost slov příbuzných jako kreativní a kreativita s výrazem v názvu sloupku – s kreaturou. Českými ekvivalenty jsou zde tvořivý, tvořivost a samozřejmě i stvůra. Etymologicky výše uvedené formy souvisejí rovněž s podstatnými jmény tvoření, tvor, tvar, tvář. Použije-li někdo označení jednotlivce kreativec, významově odpovídající plně domácí výraz bude příslušný kreativec hledat jen těžko: tvůrce?, tvořil?, tvořivec? Je […]

Continue Reading

RESET. Sebepoznávací hospodská reportáž ze šuplíku (cca 2008).

„Tak si ještě napište dvě esemesky a pak vás odpojíme,“ řekl suchým tónem ošetřující lékař. Ležel jsem na jednotce intenzivní péče; hadičky zabodaný do žil. S pocitem vzdoru, že se takhle přece nemůžu nechat zabít, jsem se již téměř v polovědomí probudil. Cítil jsem se jako neviňátko, co se zrovna narodilo. Neuvěřitelný pocit pozitivního prázdna. Nepopsanosti. Bylo mi skvěle! Začali jsme asi už ve dvě. Šli jsme s Przemkem dobrým směrem, do centra. Dostal jsem zas to neodbytné nutkání ukázat cizinci pamětihodnosti. Naštěstí […]

Continue Reading

Jazykový kutloch: In puncto Puňťa

Ten, kdo mě trochu zná, ví, že mým věrným přítelem je má žena Ania a pak ještě fenka Łatka. Je sice Jihočeška z útulku z Tábora, ale žena jí vybrala polské jméno. Jednak zřejmě proto, aby jí připomínala její domovinu, a jednak proto, že čeština pro fenky s flekem na hlavě pojmenování zatím nevymyslela. Čeština je zde prostě v pasti. Ať už Flíček, nebo Puňťa, jsou to prostě jména klučičí. Nezbylo než nakoupit od Poláků a neustále vysvětlovat a učit Čechy polské obouretné ł […]

Continue Reading