Rap nepochybně patří mezi nejposlouchanější žánry populární hudby. I proto se v poslední době objevily dokumenty mapující jeho dějiny jak v rodném USA („Hip-Hop Evolution“ na Netflixu), tak v Česku („RapStory“ a „Lekce rapu“ v iVysílání ČT). Pojďme si připomenout nejvýraznější počiny rapové historie v Budějcích.
Epicentrem vývoje hip hopu v České republice byla od druhé poloviny 80. let 20. století samozřejmě Praha, zejména Jižní Město. Kolem poloviny 90. let se nicméně začínají formovat hiphopové komunity i v dalších českých a moravských městech, průkopnické kapely se rodí v Brně (Naše Věc), Karlových Varech (Bow Wave), Jihlavě (Jižní pionýři dnes vystupující jako Pio Squad) a také v Českých Budějovicích, kde svou roli sehrála dostupnost rakouských televizí a rádií (třeba Radio FM4).
Tak jako jinde byla i tady rapová hudba součástí hiphopové subkultury zahrnující i skejtování nebo sprejování graffiti. Partička mladých skejťáků, sprejerů a jejich kamarádů se scházela na Senovážném náměstí v místech, kde do roku 1990 stával památník V. I. Lenina. Z tohoto prostředí vzešla první zdejší rapová formace Iustitia a odtud přišel impulz k vůbec prvnímu rapovému mejdanu, který proběhl roku 1996 v prostorách Divadla Pod čepicí (ve starém obilném silu v místě dnešního IGY). – Později se mimochodem začaly pořádat akce v K2, větší v Gerbeře, dnes hlavně v Komiksu. Iustitia byla produktem a zároveň oporou podhoubí, z něhož průběžně rašila řada vedlejších výhonků dočasné životnosti (Index, 66% Fčela, Mossberg 12) i výrazné květy nadregionálního věhlasu.
Významněji se dokázala prosadit skupina Dizzastar, jež byla kolem přelomu milénia v rapové komunitě známá i za hranicemi Jihočeského kraje. Byla to doba, kdy byl rap v Čechách stále ještě záležitostí semknuté fanouškovské subkultury, byť jeho posluchačů pomalu přibývalo. Tuto atmosféru komunitní pospolitosti a „felácké“ pohody zrcadlí rovněž poetika někdejších Dizzastar: Stačí vzpomenout legendární písně jako „Budvárek a joint“, jejíž název říká vše, nebo „4ampérovej knedlík“, což je milé vyznání lásky k rodnému městu.
Druhým projektem z místní líhně, který zasáhl do celorepublikové scény, jsou lišovští De Zrechts. S Dizzastar je kromě jiného spojuje postava talentovaného MC Jelínka (aka Pablo Diablo), jejž v De Zrechts doplnili Many, Only O a nepsaný člen DJ Flux. Formace, která začínala už v osmé třídě na školní besídce v roce 1994, působí s různými odmlkami dodnes, přičemž prozatím vydala tři regulérní alba. Debutovým, nazvaným podle nivelačního bodu u Lišova Locus perennis (2003), se De Zrechts přihlásili ke svým kořenům. Zatím poslední Cesta (2017) stojí za pozornost z toho důvodu, že se jedná o jedno z mála konceptuálních alb českého rapu. Cesta vypráví o třech mužích, jejichž osudy se setkají v taxíku mířícím do města. Důrazem na reflektované plynutí času a rodinné hodnoty se pak titulní cesta stává alegorií životaběhu, jenž se pomalu překlápí do své střední fáze. Pro současné mladé publikum budou De Zrechts příliš „oldschooloví“, příliš zamrzlí v étosu autenticity původní hiphopové party bez zájmu o nové vývojové trendy. Neotřelé texty jejich skladeb však nejsou bez zajímavosti ani po letech.
Budějce nikdy nebyly město, v němž by rap vyloženě vzkvétal. Přesto se zakládající generace raperů, odpovídající ročníkem narození na konci 70. let, třeba pražským PSH nebo Chaozzu, ve své době dokázala stát respektovanou součástí místní scény. Od poloviny nultých let, kdy se začala prosazovat drzejší a kyselejší poetika (viz Supercrooo), nicméně budějcký rap jaksi vyklidil pozice, i když se jeho prapor snažil držet suchovrbenský Regie, o trochu mladší kámoš průkopníků z Dizzastar a De Zrechts.
Regie začínal jako sprejer, k rapu se dostal až později, u obojího ovšem vydržel dodnes. Na jeho graffiti narazíte po městě běžně, a pokud se v Budějcích koná rapový koncert přespolních interpretů, dost často předskakuje právě on. Regie je docela agilní raper, paralelně se účastní hned několika hudebních projektů. Po začátcích v kapele Fiasko funguje od roku 2002 ve formaci Zeměvzduch (společně s Beem), od roku 2010 v MVP (s pražským Saxem) a v roce 2015 vznikli ESF (s Lukem B). Kromě toho má na kontě taky dvě sólové desky. Raná Regieho tvorba (třeba album New Shit on the Block z roku 2008) zapadala svou striktností do nových trendů, jež českou rapovou scénu rozhýbaly, postupem času ale jeho projev nabyl podoby poněkud generického rapu s omezeným tematickým rejstříkem. Za ty roky „ve hře“ se Regie vypracoval v řemeslně solidního textaře, někdy se však zdá, že jej tendence k formální dokonalosti veršů svazuje a zastiňuje tolik potřebné sdělení. Tak jako tak je dnes Regie zkušený matador, za nímž bohužel zeje na poli budějckého rapu generační mezera.
Snad by se ale mohlo blýsknout na lepší časy. Porůznu se na internetu objevují pokusy mladých začátečníků (alternativní scénu sleduje na jiném místě v tomto čísle kolega PodZimek) a hlavně letos v dubnu pokřtila v Komiksu svůj první mixtape Zero Credit maskovaná banda 242 Gang. Jejich grimeový hudební projev podpořený drsňáckou pouliční poetikou, která akcentuje témata jako je kriminalita, drogy či tvrdý život na ulici, působí hodně temně. Jedná se ovšem o výrazné osvěžení zdejší scény, jež rezonuje i jinde. Zatím se zdá, že to 242 Gang myslí s muzikou vážně. Kudy se budou ubírat jeho další cesty, jistě uvidíme.
