Vzlétnout

Touha létat, napadá mě z čisté vody. Ne, že by tužeb neměl každý člověk mnoho (některé se během života splní, jiné ne), ale opravdu ta první věc, která člověku naskočí při slově touha (kromě lidské sexuality samozřejmě), je touha vzlétnout.

Jako jedinec, jenom pár metrů nad zem – to se lidem splnilo v 18. století díky bratřím Josephu-Michelu a Jacquesovi Étiennovi Montgolfierům, kteří zkonstruovali první horkovzdušný balón. A potom začátkem 20. věku první motorové letadlo bratří Wrightů. To se psal rok 1903.

Předtím byly různé pokusy – německý dramatik Bertolt Brecht napsal o jednom takovém rádoby letci dokonce báseň „Der Schneider von Ulm“(Krejčí z Ulmu). Albrecht Ludwig Berblinger se ale při pokusu zřítil do vln Dunaje. Zachránili ho rybáři, ale zákazníci se pak jeho krejčovské dílně vyhýbali a zemřel zcela zchudlý ve špitále vyčerpáním. Lidé ho totiž považovali za podvodníka. Létat – kdo to kdy slyšel??

A jen pro úplnost je potřeba připomenout vzducholodě. Ale ty byly slepou uličkou. A jen divadelní hra Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka „Hospoda na mýtince“ to byla, co vzducholodím zajistilo trvalé místo v paměti našeho národa!

Od časů kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina se létá ještě dál. Ten měl ze svého prvenství nemalé výhody, stačí připomenout jeho triumfální návštěvu Prahy nebo se podívat na fotografii, kde Gagarin rozmlouvá s Ginou Lollobrigidou. Momentálně už lety do vesmíru dosahují dál a dál, ale tím, jak se komercializují, stává se z nich jen jakési luxusní spotřební zboží. Ovšem Elon Musk měl jednu prabábu mezi svými předky s mimořádně přitažlivým příjmením – Boehmer, „Češka“. Přesněji řečeno obyvatelka Čech, kdy není určeno, zda Češka či Němka.  

A tak jsme tímto způsobem 43 let po letu Budějovičáka Vladimíra Remka do vesmíru alespoň symbolicky stále „in“.

Foto: Nika Brunová

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.