***
když sem byl malej
měli sme na vesnici
starýho faráře
byl půlku života zavřenej v dole
a pak přišel k nám
rád na něj vzpomínám
protože uměl štěkat
jako pes
Signály
lidi rozsvicujou
a zhasínaj
vysílaj signály
aby mezi sebou udrželi den
/
stejská se mi
blikám baterkou z okna
a jdu spát
/
snim o lidech
který dělaj to samý
naše vzkazy se míjej ulicema
míří do tmy
a ráno nás budí světlo
***
mezi rozmazanými
světly vnějšího světa
„koukejte láska“
říká kluk v tramvaji
za našimi hlavami
/
vpleteni do sebe
se líbáme
mezi rozmazanými
světly
vnějšího světa
připomínáme si
že sme stále schopní
milovat
každej někoho jinýho
Mezi náma
jedinej kluk
kterej mě ve školce dokázal zmlátit
byl Prdíkův brácha
zrzavej Prdík se vodstěhoval do města
a za pár let se vrátil
žil mezi náma
protože si jeho máma
natáhla hadici vod vejfuku do vokna u auta
Druhej břeh
pro mamku
z karavanu vychází světlo
který jde vidět
jen ve tmě
na schodech sedí strejda
a říká adamovi
že si mě vymyslel
/
světlo končí na břehu
kde začínám
„věř mi“
povídá strejda
a zhasíná
adam hledá ve tmě
druhej břeh moře
každej stojíme někde jinde
a oddalujeme se
Šimon Leitgeb se narodil roku 1996, vyrůstal v novohradských Malontech. Své nepřikrášlené, soucitem prostoupené básně publikoval ve většině tuzemských literárních časopisů, přeloženy a vydány byly také v Rakousku, na Ukrajině nebo v Rumunsku. Žije střídavě v zahraničí a Českých Budějovicích, kde organizuje literárně-hudební pořad Mezi náma a festival Literatura žije. Nově je laureátem prestižní Ceny Jiřího Ortena pro mladé spisovatele. Uvedené básně pocházejí z autorových dvou dosud publikovaných sbírek Mezi náma (2017) a Betonová pláž (2020). Závěrečná báseň vychází tiskem poprvé.
Foto: Nika Brunová
