Šimon Leitgeb

***

když sem byl malej
měli sme na vesnici
starýho faráře

byl půlku života zavřenej v dole
a pak přišel k nám

rád na něj vzpomínám
protože uměl štěkat

jako pes


Signály

lidi rozsvicujou
a zhasínaj
vysílaj signály
aby mezi sebou udrželi den

/

stejská se mi
blikám baterkou z okna
a jdu spát

/

snim o lidech
který dělaj to samý
naše vzkazy se míjej ulicema
míří do tmy
a ráno nás budí světlo


***

mezi rozmazanými 
světly vnějšího světa
„koukejte láska“


říká kluk v tramvaji
za našimi hlavami 

vpleteni do sebe
se líbáme
mezi rozmazanými
světly
vnějšího světa 

připomínáme si 
že sme stále schopní 
milovat 
každej někoho jinýho

Mezi náma

jedinej kluk
kterej mě ve školce dokázal zmlátit
byl Prdíkův brácha

zrzavej Prdík se vodstěhoval do města
a za pár let se vrátil

žil mezi náma
protože si jeho máma
natáhla hadici vod vejfuku do vokna u auta

Druhej břeh

pro mamku

z karavanu vychází světlo
který jde vidět
jen ve tmě

na schodech sedí strejda
a říká adamovi
že si mě vymyslel

/

světlo končí na břehu
kde začínám

„věř mi“
povídá strejda
a zhasíná

adam hledá ve tmě
druhej břeh moře
každej stojíme někde jinde
a oddalujeme se

Šimon Leitgeb se narodil roku 1996, vyrůstal v novohradských Malontech. Své nepřikrášlené, soucitem prostoupené básně publikoval ve většině tuzemských literárních časopisů, přeloženy a vydány byly také v Rakousku, na Ukrajině nebo v Rumunsku. Žije střídavě v zahraničí a Českých Budějovicích, kde organizuje literárně-hudební pořad Mezi náma a festival Literatura žije. Nově je laureátem prestižní Ceny Jiřího Ortena pro mladé spisovatele. Uvedené básně pocházejí z autorových dvou dosud publikovaných sbírek Mezi náma (2017) a Betonová pláž (2020). Závěrečná báseň vychází tiskem poprvé.

Foto: Nika Brunová

Čtěte také

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.