Vitríny vesmíru jsou projekt kolektivu Světadíl, který využívá potenciálu vitrín na kolektivním domu Perla, jež původně sloužily k vystavování filmových plakátů pro bývalé kino Vesmír. V projektu jsou využity 4 vitríny, které by měly sloužit jako galerijní prostor pro kolektivem oslovené umělce.
Idea přetvoření vitrín ve výstavní prostor vznikla již před několika lety, kdy si vitríny pronajmul Martin Horák, který si nevyužitých prostor všiml a chtěl je oživit. V té době se však projekt nepodařilo plně realizovat. Impuls k současnému oživení vznikl během roku 2020, kdy se k Martinovi připojil kolektiv Světadíl a uvažovalo se o výstavě plakátů. I tahle akce se nicméně musela odložit, poněvadž jeden z vystavujících měl zdravotní problémy a k realizaci došlo až v březnu roku 2021, kdy ve vitrínách proběhla první výstava.
Startující expozicí byla fotografická výstava nesoucí název Country karanténa, která obsahovala analogové snímky od Matěje Seluckého, Adama Tomáše a Martin Kalenského, jež pořídili během počátku pandemie na chalupě poblíž Nových Hradů, kde trávili společně několik týdnů a zažívali přerůzná dobrodružství. Nutno podotknout, že první výstava probíhala v době, kdy země byla velmi zamrazena pandemickými opatřeními, nesmělo se vycestovat ze své obce, většina obchodů, služeb byla uzavřená a všeobecná nálada byla trochu ponurá, tudíž každá kulturní akce byla tak trochu svátkem a chvilkovým vysvobozením od nejistot té doby. Snad i díky tomu měla výstava příjemně mnoho pozitivních ohlasů.
Druhým vystavujícím byla lokální fotografka Alžběta Kočvarová s výstavou Poznámky o hmotě, která byla takovou malou úvahou o procesech fungování světa a našeho užívání. Alžbětu vystřídal mladý výtvarník Jáchym Řičánek s jeho kresbami a toho dále střídá první autor, který není z lokálního prostředí. Bude jím do 9. července pražský kreslíř, ilustrátor a hudebník Tadeáš Polák se svou výstavou Skejtujícím, což je soubor kreseb věnovaný skateboardové komunitě.
Na výběru umělců se podílí primárně trojice kurátorů Martin Kalenský, Sára Šímová a Martin Horák, ale nechávají si poradit i z okolních zdrojů. Formát výstav je nastaven tak, aby každá výstava trvala po dobu jednoho měsíce, přičemž umělci jsou omezeni pouze rozměrem vitrín, nikoli ve své kreativitě. Těžko říct, jak dlouho se podaří vitríny oživovat, ale ambicí kolektivu je udržet prostor v pohybu tak dlouho, jak jen to bude možné.
Fotili Matěj Selucký, Kristýna Padrtová a Jakub Zeman.