Dát napít

Será esto la eternidad / que aún estamos como estábamos.“ Uplyne věčnost a stále ještě budeme takoví, jako jsme byli, vzpomíná ve své básni „Beber“ (Pít) Gabriela Mistral, první latinskoamerická nositelka Nobelovy ceny (1945) na okamžiky, kdy jí její matka dávala pít vodu. Předtím píše o napití horké vody u sopky Aconcagua, o napití se u Mitly, které bylo pozoruhodné tím, že jí dal napít indián, a napití se vody na ostrově Puerto Rico – z kokosového ořechu. Pokaždé to […]

Continue Reading